Na území naší republiky je uváděno 26 taxonů mlžů, kteří patří k následujícím rodům: škeble (Anodonta), velevrub (Unio), perlorodka (Marga-ritana), slávička (Dreissena), okru-žanka (Sphaerium, hrachovka (Pisi-dium) a svalovka (Musculium). K našim největším mlžům patří škeble rybniční (Anodonta cygnea), dosahující délky až 20 cm, která žije v rybnících, tůních i říčních ramenech.
V tekoucích vodách se můžeme často setkat s velevruby, z nichž k nejznámějším patří velevrub malířský (Uniopic-torum), jehož lastury se dříve používaly k rozdělávání malířských barev. Jsou poměrně silné, a proto se někdy používají v perleťářství k výrobě knoflíků a bižutérie.
Kapraři nenáviděná slávička mnohotvárná se přichycuje pomocí tzv. byssových vláken na různé ponořené předměty. Tento měkkýš pochází z Kaspického a Černého moře, ale v posledních letech se rozšířila po celé Evropě. Slávička, podobně jako ondatra pižmová nebo vodní rostlina douška vodní (vodní mor kanadský), je typický invazní druh, který rozšiřuje svůj areál. Na naše území pronikla v minulém století dvěma směry.
Labem a Dunajem. Také tento mlž následkem znečišťování vod postupně vymizel z Labe i Moravy. Na Slovensku se udržuje, popřípadě i šíří jen tam, kde je voda dostatečně čistá (dunajská ramena, štěrkovny, atd.). Zástupci čeledi okružankovití mají menší rozměry (do 2 cm), k běžnějším zástupcům našich vod patří např. okružanka říční a hrachovka říční.
Mlži jsou mikrofágové, živící se drobnými živočichy a rostlinami, detritem apod, které nasávají do těla s proudem vody otvorem na spodním okraji lastur. Přes tělo mlže voda opouští horním otvorem. Částečky potravy se zachycují na žaberních listech, na plášti a pohybem bičíků obrveného epitelu jsou posunovány k ústům. Nasávání vody měkkýšem je nepřetržité, takže tito živočichové působí jako bezporuchové biofiltry, a tím velmi významně přispívají k samočisticím pochodům ve vodách.
Množství vody, které mlži denně profiltrují záleží na druhu, hustotě populace, množství potravních částic ve vodě, teplotě vody. V žádném případě však nejde o zanedbatelné hodnoty. Velcí mlži čeledi velebrubovití profiltrují za den průměrně asi 7,2 litrů vody, slávička profiltruje denně v průměru 840 ml vody a drobnější mlži z čeledi okružankovití kolem 50 ml.
Na první pohled se zdá, že to není velké množství vody. Populace mlžů je však veliká a jejich filtrační schopnost obrovská. Podle polských údajů dokáže populace slávičky monohotvárné ve štětínské zátoce (hustota přes 100 000 jedinců na m2, profiltrovat za hodinu větší množství vody, než má řeka Odra na svém dolním toku a objem vody celé štětínské zátoky je schopna profiltrovat za 36 dní.
Fekálie mlžů jsou zdrojem potravy pro bentos. Ve štětínské zátoce na místech s bohatým osídlením slávičkou byla biomasa bentosu až dvakrát vyšší než v ostatních částech zátoky. Mezi mlži a rybami existují, jak je rybářské veřejnosti známo, určité vzájemné vztahy. Některé druhy ryb, označované jako ryby ostrakofilní (např. hořavka duhová), kladou jikry do žaberní dutiny mlžů. Oplozená vajíčka se zachycují na žaberních listech mlže a jsou tak dokonale kryta před dravci a nepřáteli.
Další články na podobné téma zde
Na druhé straně vývojová stádia měkkýšů (glochidie) prožívají určitou část svého života jako přechodní parazité na kůži nebo žábrech ryb. Vývoj mlžů je složitý, vajíčka se dostávají do žaberních lupenů, kde jsou oplozena. Po oplození se z nich líhnou larvy, které se živí krví a slizem mateřského jedince. Larvy byly dlouho považovány za parazity měkkýšů a získaly označení Glochidium parasiticum.
Na jaře se dostávají glochidie na dno a při zvíření sedimentů pohybem ryby se zachycují na jejím povrchu. V žábrech nebo kůži ryb dochází k zapouzdření glochidií, které po několika týdnech opouštějí rybu a pokračují samostatným životem. Slávička má larvu volně plovoucí veligerového typu. Mlži sice netvoří základní součást potravy našich ryb, přesto však jsou uváděni jako potravní složka, např. u plotice, karase, kapra, lína, cejna, cejnka, jesetera.
Také mnozí vodní ptáci, jako lyska, slípka, potápka, různé druhy kachen a morčáků, se živí mlži. Značný hospodářský význam mají mořští mlži, zejména jedlé druhy, jako např. slávka jedlá, ústřice jedlá, srdcovka jedlá a hřebenatka kuchyňská. Masový rozvoj mlžů může někdy působit i určité potíže. Slávička mnohotvárná je schopna snadno ucpat potrubí, mříže na vtokových zařízeních atd.
Mechanické čištění je velmi obtížné, protože tento mlž má tvrdé lastury a velmi pevně lpí na podkladu. Proto se někdy hubí nárazovým vypouštěním horké vody. Potíže ale vznikají i po jejím usmrcení, protože rozkládající se mlži dávají vodě velmi nepříjemný hnilobný zápach. Mlži přes některé dílčí negativní vlivy mají ve vodních biocenozách důležitou úlohu z hlediska samočisticích pochodů a mohou v budoucnu významně přispívat rovněž k pokrývání rostoucí poptávky po živočišných bílkovinách.