Petar Filipov je rybář z Bulharska, který chytil koncem minulého roku štiku o délce 140 cm. Pravděpodobně se jedná o jednu z největších štik, jaká byla kdy ulovena za pomoci rybářského prutu. Podle váhy štiky 25,34 kg, by se mělo jednat o světový rekord.
Rozhovor s Petrem Filipovem vyšel na tomto polském blogu. Admin tohoto blogu položil úspěšnému lovci několik zajímavých otázek. Článek určitě stojí za přečtení, jelikož úspěšný lovec poodhalil spoustu zajímavých informací, jak on sám k chytání štik přistupuje.
Začněme nejdříve klasickou otázku, jak dlouho rybaříš a jak často?
K rybaření mě přivedl můj otec. Jednou mě vzal sebou na ryby, když mi byly čtyři roky. To byl osudový okamžik, kdy jsem se seznámil s rybařinou.
Jak často chodíš na ryby?
Snažím se každý den. Vyrážím ihned po práci. Vždy se snažím chytat minimálně 2 hodiny.
To je opravdu hodně často. To ti opravdu závidím.
Jaké rybolovné techniky preferuješ?
Podstatě nejvíce vláčím. Takže klasická přívlač se smékacím navijákem nebo multiplikátor. Čas od času také zkouším trolling.
Jaké jsou tvoje oblíbené typy nástrah?
Ze začátku to byly plandavky i třpytky. Později jsem přešel na woblery. Je pravda, že třpytky a plandavky od značky Mepps nebo Rublex chytnou hodně ryb, ale trofejní rybu nedokážou chytit. Velikost těchto chycených ryb je opravdu malá.
Pak se mi také začalo stávat, že jsem často nechytil vůbec nic, tak jsem se začal zajímat o domácí výrobu nástrah. Proto poslední 3 roky dávám přednost ručně vyrobeným nástrahám. Samotná výroba vyjde na dost peněz, ale podle mě tak dokážete vyrobit ojedinělou nástrahu.
Takže mají potom mnohem větší účinnost, pokud to porovnám s nástrahami mých přátel. Vycházím z toho, že velké štiky viděly za svůj život opravdu velké množství nástrah. Také se snažím myslet jako dravec samotný, vžít se do jeho podmínek na dané vodě a tyto nápady následně realizovat.
Kolik je v Bulharsku rybářů? Je to oblíbený koníček?
Bohužel v Bulharsku existuje mnoho pytláků a to je náš hlavní problém. Pytláci velmi decimují obsádku a množství ryb. Současně době neexistuje žádný řádný zákon, který by tyto osoby potrestal. Naše země nemá zájem tento problém řešit.
Takže já a moji přátelé jsme dali dohromady a posledních deset let na vlastní náklady vysazujeme ryby. Naše výsledky mluví ale za vše. Nikdo nám nepomáhá a bohužel nemáme podporu od bulharských organizací. Musíme být velmi opatrní kvůli pytlákům, kam ryby vysazujeme.
A co bulharští rybáři. Pouštějí oni nějaké ryby?
To je právě další problém. Většina je prodává, aby za ně mohla rybařit a nebo tak získávají peníze pro jejich další zábavu. My si ale rybaření užíváme.
Možná se v budoucnu změní. Například v Polsku je to mnohem lepší. Dost rybářů už ryby pouští. Také máme pytláky, ale jejich mnohem méně, než tomu bylo v minulosti.
V to doufám, ale tady se to spíše zhoršuje. Je opravdu těžké změnit rybáře, změnit jejich mentalitu….
Raději se budeme bavit o příjemnějších tématech. Například o vaší obrovské štice. Jak se vám ji podařilo chytit.
Musím se vzpomínkách vrátit pár let zpět a povědět vám, jak to celé začalo. Spoustu let navštěvuji několik oblíbených vod. Jedna z těchto vod byla klasická voda s dobrou obsádkou sladkovodních ryb Bulharska.
Ještě před deseti lety zde bylo možné chytit štiky o váze 1-2 kg. Někdy se poštěstila ryba o váze 5-7 kg. Během posledních let se ale začalo vše měnit. Každým rokem bylo ryb stále miň. Mluvil jsem s místními rybáři, kteří chytají na živé nástrahy.
Tvrdili, že úbytek ryb není způsoben pytláky. Také jsem zkoušel živou nástrahu, ale ani já, a nikdo z přátel neměl žádné valné výsledky, krom malých úlovků. Začalo to být celé podivné.
Strávil jsem zde spoustu času a výsledky nebyly pořád žádné. Pořád jsem nad tím musel přemýšlet, protože jsem chtěl zjistit, co se stalo s jezerem. Proč je voda tak bez života, když zde chytá tak málo rybářů a ani zde nejsou pytláci.
Napadlo mě, že za tím může velký dravec, například obrovská štika. V říjnu jsem rozhodl naprosto změnil mou dosavadní taktiku a na vše jít úplně jinak. Například jsem začal používat pouze velké nástrahy.
Také jsem změnil místa a začal pochytávat hluboké jámy, kde jsem předtím nikdy nelovil. Nástrahu jsem tahal opravdu velice pomalu. Při zastavení nástrahy jsem počkal velice dlouhou dobu. Zkrátka jsem nikam nespěchal ani při stahování. A tahle taktika zafungovala.
Přišel záběr a voda doslova explodovala. Začátek souboje byl brutální a naprosto šílený. Štika se chtěla dostat do třech míst a jezdila asi na deseti metrech.
Za deset minut se mi ji podařilo zdolat. Byl jsem překvapen, že ani jednou nevyskočila a ani se nesnažila nástrahu vytřást z tlamy, tak jak to štiky dělají. Při podebírání jsem nevěděl, jak ji podebrat, abych ji neublížil. Naštěstí byla naprosto klidná. Bylo to neskutečné monstrum.
Na jakou nástrahu byla štika chycena, pokud to není tajemství.
Raději bych si vše nechal pro sebe. Obávám se, že by to bylo velice rychle zneužito.
Samozřejmě vám rozumím a naprosto s vámi souhlasím. Víte o nějaké jiné monstrózní štice z Bulharska?
Ne, nikdy jsem neslyšel o štice této velikosti. Je to mimořádný úlovek, podobně jako vidět bájného jednorožce.
Kolik jste chytil dalších pěkných štik?
Těch jsem chytil spoustu, ale maximálně do 10 kg.
Mohl byste říct něco o této vodě. Jaké tam jsou podmínky k rybolovu.
Je to velmi krásná voda o rozloze asi 5 hektarů s maximální hloubkou asi 10 metrů. Do vody vtékají dva malé potoky, které vytvořily hluboké přírodní koryta. Jsou zde velmi šikmé břehy a velice mnoho travin. Zkrátka ideální voda na štiku.
Je to přírodní jezero nebo nádrž?
Je to velmi stará nádrž. V dnešní době už v ní není ale mnoho ryb. Proto plánuji koupit asi 100 kusů štiky a vysadit ji do této nádrže.
Jak mohla tato štika tolik vyrůst, když je ve vodě velice málo potravy.
Jak jsem již uváděl. Potravy měla během minulých let opravdu hodně. S úbytkem nedravých ryb začala požírat i menší štiky. Myslím, že pro ni není problém sežrat ryby o váze 2-3 kg, ale i o váze okolo 5 kg.
Jednoho dne jsem zdolával štiku o hmotnosti asi 3-4 kg. Další velká štika tuto menší napadla. Jak ji měla v tlamě, uřízla mi vlasec nad lankem. Mohla mít okolo 15-20 kilogramů.
Zjistil jsem, že když jsou velké štiky aktivní, malé se skrývají a jednoduše zmizí. V takových den chytám jen velké štiky, pokud ve vodě nějaké jsou. Mým dalším plánem je, vyzkoušet velké měkké nástrahy v zimě, když už ve vodě nejsou žádné traviny.
Moc děkuji Petrovi za tento rozhovor. Poskytl nám opravdu dostatek informací o této monstrózní štice. Budeme vám všichni držet palce, abyste brzy ulovil podobnou štiku. Také nás nezapomeňte o vašem počínaní informovat. Moc děkujeme.
