Těsto
Ještě než se začalo chytal tolik na boilies, bylo těsto před původní nástrahou i návnadou na ryby. Do domácího těsta se mohlo zakomponovat v podstatě cokoliv z kuchyně. Problém těsta byl především v tom, že pokud ho začaly atakovat malé ryby, tak na háčku moc dlouho nevydrželo.
Právě proto se těsto začalo vařit, aby mohla nástraha zůstat nedotčená. Vařením zase dochází k tomu, že samotná nástraha ztratí mnoho ze své přitažlivosti. Proto dnešní výrobci boilies nabízí nejrůznější obalovací pasty, které z atraktivní samotné boilies. Jako nejjednodušší způsob výroby domácího těsta se nejčastěji používá těsto z dětské krupičky.
Do sklenky od hořčice (nebo malého kávového hrnečku) odměříme nejprve dětskou krupičku, kterou vysypeme na připravený čistý papír, abychom s odměřenou dávkou mohli snáze manipulovat. Potom odměříme stejné množství mléka, které nalijeme do malého plechového kastrolku (můžeme také použít vodu a sušené mléko).
Když mléko vře, sypeme do něj krupičku a mícháme silnou lžicí, aby se krupice stejnoměrně spařila, a hlavně nepřipálila. Kastrolek odstavíme a těsto ještě za horka mícháme lžicí nebo vařečkou. Když je těsto snesitelně teplé, prohněteme ho rukou.
Těsto má dobře držet na háčku a příjemně vonět. Dotvořit si těsto můžeme doma podstatě jakkoliv. Někteří rybáři věří těstu obarvenému, a tak přidávají do mléka potravinářské barvivo, převážně žluté.
Jiní přidávají do těsta kostku cukru a před jeho vychladnutím i kousek másla, aby bylo těsto „hedvábné“ a neulpívalo na rukou. Někteří rybáři přidávají do těsta i rozetřený česnek se solí a jiné aromatické látky jako vanilin, citrónový olej, včelí med, libeček nebo sušený zooplankton atd.
Také si můžeme těsta rozdělit a ty různě dochutit i dobarvit. U vody snadno zjistíme o jakou příchuť, či barvu ryby nejvíce jeví zájem. Další vhodné těsto je tak zvaná „šusterka“. Základní surovinou je mléko, vařený brambor a hrubá mouka (krupička).
Uvaříme středně velký brambor, který oloupeme, spaříme mouku (krupičku) ve vařícím mléce a vše za horka dobře prohněteme. Hotové těsto zabalené do starší čisté utěrky, kde vydrží několik dnů.
Těstoviny ( Kolínka )
Dnešní trh a nabídky prodejců nabízí desítky druhů těstovin. Mezi rybáři jsou ale odjakživa nejvíce používaná klasická kolínka. Kolínka nebo ostatní těstoviny vaříme podle návodu, ale dobu vaření zkracujeme asi na tři čtyři minuty, aby těstovina byla tužší a dobře držela na háčku.
Zcezená kolínka neproplachujeme. Do horkých a vlhkých kolínek přisypeme strouhanku, která se nabalí na kolínka a vysuší zbytečnou vlhkost. Po nastražení se strouhanka ve vodě uvolňuje a láká k nástraze ryby.
Strouhanku můžeme ještě opražit a ke konci přidat cukr, aby jsem získali lepší vůni i chuť. Vařená kolínka je nejlépší přechovávat v plátěném sáčku. Těstoviny si také můžeme připravit dopředu. Budou tak pro ryby daleko přitažlivější.
Kroupy
Pro lov cejnů i ostatních kaprovitých ryb jsou úspěšné, protože na háčku dobře drží a malé rybky je okusováním nestáhnou. Koupíme kroupy označené velikostí 10, rozdělíme je asi na polovinu, propláchneme vodou a dáme vařit.
Musíme počítat s tím, že hodně nabudou, a tak je nutné použít větší nádobu a hodně vody. Při prvním vařením si jich raději připravte méně. Časem získáte představu kolik jich vlastně potřebujete pro jeden lov.
Vařit je musíme aspoň hodinu, někdy i déle. Kroupy je třeba občas zamíchat, aby se nepřipálily. Kroupy můžeme uvařit úplně do měkka, tak jak se vaří běžně v českých domácnostech. Po uvaření je hodně propláchneme vodou, aby se po vychladnutí neslepily.
Někdo tento krok ale nedělá a nechává kroupy i s jeho šlemem vychladnout. Před zahájením lovu je dobré místo lovu prohodit hrstí krup. Také můžeme část přidat do našeho krmení, kdy dostanou nový rozměr. Čistě na chytání použijte čistě bílé kroupy, protože fungují úplně nejlépe.
Přečíst další články o nástrahách
Pečivo ( Pařená veka, rohlíky, žemle )
Z pečiva je nejlepší chlebíčková veka. Pokud ji neseženeme úplně čerstvou, položíme ji do většího hrnce nad pařák a propaříme, až je vláčná. Nenecháme ji oschnout a zabalíme do sáčku z PVC. Na nástrahu vyštipujeme kousky z bílé střídy a plošně je stiskneme, na raménko háčku, tak, aby u patky háčku byla nástraha pevná a u hrotu háčku stiskneme jen slabě, aby zde byla jakoby „nadýchnutá“.
Stejně tak můžeme napařit další pečivo. Rohlík, žemli nebo housku stiskneme mezi dvě prkénka na výšku asi pět až sedm milimetrů. Po vychladnutí nařežeme slisovanou hmotu ostrým nožem na malé kostičky, které rovněž uchováváme v sáčku z PVC. Nastražujeme jednu kostičku a aby nástraha zůstala dlouho vláčná, sáček stále uzavíráme.
Živočišné nástrahy
Největších úspěchů dosáhneme, použijeme li jako nástrahu vývojová stadia hmyzu, který se v současném období vyskytuje ve vodě nebo v jejím okolí a tvoří podstatnou část rybí potravy. Kdysi to bývaly jepice, které při rojení vytvářely nad řekou až neprůhledná hejna. Článek o lovu jepic si můžete přečíst zde.
Mohou to být drobné pijavičky (hltanovky), které jsou ukryty pod kameny, nebo larvy chrostíků (rákosníci), známé také jako dřívka. Na tuto nástrahu berou všechny druhy ryb, protože je to potrava přirozená. Všechno ostatní je potravou náhradní.
Po deštích, které s sebou do vody strhávají i různé červy a brouky, máme víc naděje na úlovek, budemeli nastražovat všechny druhy žížal. Lov na živočišné nástrahy bude také úspěšnější v časných ranních hodinách, protože v noci je ve vodě aktivnější pohyb těchto organismů, které jsou často unášeni proudem (drift), a které ryby velmi rády berou.
